Panna cotta: uvařili jsme přeslazený italský dezert
Tento blog se stává velmi monotematickým. Navíc se může zdát, že se vezu po Italovi v kuchyni, který před čtrnácti dny odvysílal recept na panna cottu, touto dobrotou se ale doma cpeme již déle než rok. Začalo to loni o prázdninách v Dolomitech, kde jsme spolu s famiglií Mitáček-Ťok v jedné horské chatě objevili tajemný pudink. Otestoval ho Radek, potom já, a myslím, že jsme se potom ještě vystřídali.
Výroba je přitom neuvěřitelně jednoduchá, pusťte si výše odkazovaného Itala. Uvaříte smetanu, přidáte trochu cukru, natrháte nabobtnalou želatinu a vyškrábnete jeden lusk vanilky. Výsledek se na pár hodin nechá ztuhnout v chladničce, a je hotovo. Už vzhledem k ingrediencím se samozřejmě musíte smířit s tím, že výsledkem je vysoce koncentrovaná kalorická bomba.
Technologii výroby se nám zatím nepodařilo zvládnout tak dokonale, aby zrníčka vanilky gravitací nepropadla ke dnu formičky, na chuť to ale nemá velký vliv.
