Můj další klavírní Morricone. A znovu z filmu Cinema Paradiso
(download)
Tuto skladbu svého velmi oblíbeného Ennia Morriconeho jsem si doma přehrával skoro čtvrt roku. Stále ale pro mě byla jen taková doplňková, protože prsty se za nic na světě nechtěly trefovat do správného prstokladu. Prostě to nešlo a nešlo. Potom se ale najednou něco zvláštního stalo a od té chvíle šly všechny noty naprosto přirozeně do ruky.
Skladba se jmenuje stejně jako film, ze kterého pochází: Cinema Paradiso. Tentokrát ji napsal přímo Ennio Morricone a ne jeho syn jako v předchozí skladbě ze stejného filmu, kterou jsem nahrál – viz samostatný zápisek o Love Theme. Cinema Paradiso v originální podobě začne stejně jako u mě klavírem, ale postupně se k němu přidá celý orchestr, bez něhož jsem se musel obejít. Ale zní to myslím dobře i bez dalších nástrojů.
Samotný film také rozhodně stojí za podívání. Prozrazují to už hodnocení v internetových filmových databázích: ČSFD 87 % a IMDB 8,4/10. Případně se podívejte na trailer.
I když se mi zdá, že YouTube zvuk tentokrát tak moc nezničil, stejně raději doporučuji spíš poslech MP3 prostřednictvím přehrávače nahoře pod titulkem. A pro připomenutí přidávám ještě zmíněnou druhou skladbu ze stejného filmu: Love Theme.
Na YouTube jsem ještě objevil symfonický originál. Je to živý koncert pod taktovkou samotného Morriconeho. V první části skladby je titulní Cinema Paradiso, potom se přetransformuje v Love Theme. Nádhera. Akorát mě teď trochu štve, že klavírístka hraje jeden takt jinak než mám ve svých notách. Mohl jsem ho odposlouchat, zní to totiž potom lépe.
