Malá sopka může probudit velkou sopku
Protože se chystám na Island, pečlivě sleduji, co se kolem něj šustne. Včera začalo šustit velmi výrazně kvůli erupci sopky Eyjafjallajökull v oblasti Fimmvörðuháls. Až jsem si říkal, že je škoda, že tam už nejsem. Však se podívejte na video: uprostřed sněhu se otevřela asi půlkilometrová brázda, ze které tryská láva. Ale může být hůře.
Už včera jsem pátral, kde se Země otevřela, ale přesné místo nenašel. Těší mě, že nejsem sám, komu nestačí hrubé určení prostoru mezi dvěma horami, jen jsem neměl tolik trpělivosti jako autor tohoto blogu. Z přibližných údajů, z polohy helikoptéry vyznačené ve fotografiích a dalších obrázků určil polohu hořícího rigolu.
Včerejší zasoptění by se dalo označit jako lákadlo pro turisty, kteří se do ledové země chystají. Ale nemusí být konec. V tomto článku se píše, že Eyjafjallajökull v uplynulém tisíciletí vybuchla třikrát, v letech 920, 1612 a mezi roky 1821 a 1823. Pokaždé při tom odpálila větší sopku Katla. A ta je podle Wikipedie nejnebezpečnější sopkou na celém Islandu. Je totiž pod silným ledovcem a například v roce 1755 způsobila povodeň s průtokem 200 000–400 000 metrů krychlových za sekundu. Taková Amazonka má v průměru jen 219 000 kubíků za sekundu.
Ještě „veseleji“ bylo v roce 1783. V důsledku hladomoru po explozi Katly se islandská populace zmenšila o třetinu. Sopka také změnila klima ve velké části severní polokoule. Výše zmíněný článek popisuje například „písečné léto“ v Británii, zničenou sklizeň ve Francii, která mohla být jednou z příčin počínající francouzské revoluce. Ale také toxický mrak nad Prahou, rozsáhlé sněžení v New Jersey a největší sucha v Egyptě.
Katla je velmi aktivní, průměrně si ulevuje dvakrát za století. V tom dvacátém to však bylo pouze jednou, takže geologové už deset-dvacet let očekávají, že to v ní každou chvilku bouchne. A do toho teď ještě zápalná šňůra v podobě Eyjafjallajökull.
Mohla by to ještě pár měsíců vydržet, protože tohle by už asi nebyla legrace v podobě půlkilometrové brázdy na zasněženém svahu. Na druhou stranu bych ale někdy něco podobného chtěl vidět na vlastní oči. Kdyby něco, tady je webová kamera.
Zajímavé informace o sopce Katla včetně historických dat jsou na webu islandského institutu zeměpisných věd.
