Hledá se bytový architekt v Brně. Doporučíte?

Potřebujeme doma předělat nejméně dvě místnosti. Totálně. Může někdo doporučit dobrého bytového architekta v Brně a okolí, který by dokázal nabídnout tyto služby?

  • Napřed si s ním budeme povídat o svých záměrech.
  • On bude poslouchat, vyptávat se, podle toho začne navrhovat, jak by se mu to líbilo.
  • Postupnými konzultacemi se návrh dostane do stavu, kdy se bude líbit i nám.
  • A teď důležité: dotyčná firma to dokáže celé i zrealizovat, a to třeba včetně položení podlah, úpravy elektroinstalace a topení v daných místnostech.
  • K tomu bude spolehlivá, rychlá, dokáže připravit rozpočet tak, aby v závěru nenastaly problémy, a udělá to celé kvalitně.
Víte o někom, kdo se těchto požadavků nelekne a udělá dobře to, co potřebujeme?

Comments [2]

Poslední slovo ke stupňům a mezerám

Včera se na Twitteru rozjela typograficko-jazyková diskuze nad umístěním znaku stupně u čísla a jednotky. Sám jsem se do ní zapojil a divil se ostatním, jejichž rady podle mě nerespektovaly typografické zvyklosti. Až dnes, když @kocicky důrazně trvaly na tom, že stupeň se v případě podstatného jména vždy odděluje mezerou, jsem sám o sobě začal pochybovat a pátrat po příčinách.

Typografická pravidla jsem se totiž učil začátkem devadesátých let. V té době zrovna skončily československé státní normy a české pro toto řemeslo ještě neexistovaly. U typografie to ale nebyl velký problém, vždyť na obor, který se vyvíjí několik set let, nemůže mít několik roků prázdnoty vůbec žádný vliv.

A tak se mi do mozkové paměti ROM navždy vypálily rozdíly mezi spojovníkem a pomlčkou, zásady psaní zvláštních znaků, pravidla hladké sazby i zvláštnosti vícesloupcového zlomu. I to, že značka stupně se s jednotkou píše k jednotce, bez ní k číslu.

Jenže potom se objevila norma ČSN 01 6910, která se podobnými pravidly zabývá, a její aktualizace v letech 1997, 2002 a 2007. Psaní stupně se zjednodušilo a nyní se značka použita ve významu podstatného jména vždy odděluje mezerou. Při použití jako přídavné jméno se píše bez mezery. Aktuální normu jsem si už sehnal, budu pilně studovat.

Platí ale výjimka týkající se stupně ve významu úhlové míry. Stejně jako minuty a vteřiny se píše rovnou k číslu.

Jako důkaz, že se ve stupních skutečně něco změnilo, mohu ukázat archivní stránku webu Typo.cz, kde jsou zmíněna stará pravidla týkající se psaní stupňů, tak jak jsem je znal. Na ostrém webu ji už nenajdete. Je zde pouze odůvodnění, že původní stránka, která byla připravena na konci devadesátých let, už dnes neplatí.

Comments [3]

Přečůral jsem HP! Myslí si, že tisknu s novými cartridgemi

Bože, děkuji ti za líné programátory HP a chyby v jejich softwaru. Díky nim teď tisknu se starými cartridgemi.

V červnu jsem si stěžoval na chování tiskárny HP Photosmart C6280, která odmítla tisknout černobíle, protože došla žlutá tisková kazeta. Zahoďte mozek, takhle prostě výrobci dnes vydělávají. Po chvíli navíc začala řvát i červená náplň, to zřejmě abych si uvědomil, že je to opravdu vážné. Upíra jsem nechal měsíc trpět, ale teď už opravdu potřebuji tisknout, tak jsem potupně v Alze koupil tři cartridge. Viděl jsem totiž, že modrá to bude mít brzo taky za sebou.

Ad Alza: Včera v noci jsem objednal, dnes odpoledne byly náplně v Brně. Ostatně jako vždy. Čte to Mall.cz?

Kazety jsem nainstaloval do tiskárny, na displeji zkontroloval indikaci naplnění a vytiskl zkušební stránku. Přitom jsem hápéčku odpřísáhnul, že je u mě doma opravdu poslední svého rodu. Tiskárny s takovým chováním nechci, příště půjde domů černobílá laserovka. 

Vzpomněl jsem si ale, že modrá náplň ještě nebyla vyčerpaná, proto jsem ji vrátil zpět. Co se stane, když do tiskárny zkusím vrátit jednu z prázdných náplní? Zkusil jsem to, a nestalo se vůbec nic! Normálně jsem tisknul. Vrátil jsem tedy i druhou, a stejné zjištění. Tiskárna HP mi hlásí, že všechny cartridge jsou po okraj plné.

Myslel jsem, že to je jen přechodný stav, ale právě jsem vytiskl třicet stránek, a vůbec nic se nezměnilo. Tiskárnu jsem vypnul, zapnul, a pořád hlásí plné kazety. Stále bez problémů tisknu. Mám rád takové softwarové chyby.

Comments [6]

Smrdí, smrdí, smrdí! Hoří?

Je po půlnoci, ze čtecí polohy se pomalu přesunuji do spacího režimu, když nos začne vysílat signály, že vzduch, který jím prochází, obsahuje něco divného. Informace je stále velmi neurčitá, nedá se rozeznat, o co se jedná - vím jen, že jde o něco velmi nestandardního.

Něco se pálí! Čichové buňky začínají identifikovat původ pachu. Vydávám se tedy očuchat všechny nabíječky a elektrická zařízení v okolí, ale stejně jako v kuchyni je výsledek průzkumu negativní.

Stačilo ale vyjít na balkón. Od spodního patra se valí smrdutý dým. Kdosi zřejmě zapomněl na sporáku nebo v troubě něco, co neměl zapomenout, začalo to doutnat, a tohle je výsledek. Onu kuchyň bych rád viděl, nemohlo tam být vidět na půl metru. Už je ale jasné, že problém byl identifikován a dotyčný se už jen snaží vyhnat kouř ven z bytu.

Dopadlo to naštěstí dobře, takže teď jen větráme. Nejhorší je, že člověk sám může být sebeopatrnější, ale nijak nedokáže ovlivnit, co se děje u sousedů. Měli bychom asi zkontrolovat pojištění.

Comments [2]

Nastavení konverze Aperture > Popcorn Hour

Tohle je pouze poznámka pro mě samotného. Protože když si to nezapíšu, zapomenu a budu znovu dlouho pátrat.
 
Takže když budu chtít videoprezentace vytvořené v Aperture 3 přehrát i se zvukem v Popcornu Hour A110, funguje konverze v iVideo Converteru do formátu MPEG4 (.mp4). Preset High, rozlišení 1280 x 720 (podle zdroje) bitrate 3 500 (2 500 ale pro 720p často také stačí). Zvuk AAC je třeba nastavit na nejvyšší hodnotu 384 kb/s a vypnout Auto select channels and samplerate. I tak je výsledná kvalita zvuku na hranici.

Comments [0]

Videoprezentace fotografií a několika videí z Islandu

To nejdůležitější, samotnou videoprezentaci najdete na Vimeu. Posterous by ale vlastně objekt mohl umět vložit přímo do článku. Zkusím to, ale video si raději otevřete v původní velikosti na Vimeu nebo dokonce celoobrazovkovém pohledu. A hlavně zkontrolujte, že je aktivní HD režim.
 
 
Na tip zpracovat fotografie do videa mě už před Islandem přivedl David Polesný. Zaujaly ho možnosti, které v tomto směru nabízí aplikace Apperture 3. S ní si zrovna také hraji, a když jsem vyzkoušel, co nabízí v souvislosti s přípravou slideshow, k rozhodnutí už byla krátká cesta.
 
Kdybych chtěl, je výroba prezentace záležitost na pár kliknutí. Když ale chcete přidat mezisnímky, u každého si pohrát s načasováním, přechody a hlavně doladit pohybové efekty Ken Burns, s každou fotkou hned strávíte dlouhé minuty. Do toho ještě přijde práce s kousky videa natočenými fotoaparátem, výběr a dopasování hudby... a výsledkem je několik večerů práce.
 
Po hodinách zkoumání pochopíte, proč se na televizoru ořezávají rohy prezentace, a necháte Mac přes noc jet, aby ze snímků vytvořil film. Pak ale stačí první puštění, abyste hned viděli chyby, kterých jste si před tím nevšimli, a nastane dilema, jestli je během chvilky opravit a dlouhé počítání pustit znovu... A hlavně zjistíte, že Popcorn Hour u formátu MOV nedokáže přehrát hudbu na pozadí. To mě dost štve, neznáte nějaký jednoduchý konverzní program, kterým bych to bez ztráty kvality mohl opravit? Na počítači jede video úplně bez problémů.
 
K hudbě samotné: Tři skladby od Sigur Rós do pozadí videa jsem stáhnul ve veřejné sekci jejich webu. Je to trochu na hraně – na jedné straně si MP3 může každý stáhnout, ale chybí podrobnosti o možnostech užití. Tak snad se na mě za to nebude nikdo zlobit. 

V prohlížeči Chrome se mi video na Vimeu pokaždé stopne po několika minutách, v Internet Exploreru je to ale v pořádku. S Chromem lze případně použít HTML5 přehrávač.

Filed under  //   Island 2010  

Comments [3]

Nevíte, jak do EXIFu hromadně vložit místa pořízení fotek?

Zoner Photo Studio má zajímavou a trochu skrytou funkci. Když na obrázku stisknete Shift + Enter a přepnete se na ikonku Původ, je zde nicneříkající tlačítko Získat informace online. K fotkám, které už obsahují zeměpisné souřadnice, přidá do EXIFu slovy ještě místo pořízení: oblast, město, stát. Viz obrázky. Je zřejmé, jak to funguje: nějaké službě se pošlou souřadnice, a ta vrátí nejbližší známé názvy.

Tuto funkci ale ve Photo Studiu není možné pustit na všechny fotografie ve složce najednou, dá se použít pouze jednotlivě. Občas jsem se s tím smířil, pomocí zkratek s Alt klávesou to ani netrvalo tak dlouho. Teď mám ale fotek příliš mnoho na to, aby mi stálo za to napsat tento příspěvek a zeptat se, jestli nevíte o podobné službě nebo programu, který by všechno zvládl hromadně.

   
Click here to download:
Nevte_jak_do_EXIFu_hromadn_vlo.zip (22 KB)

Comments [14]

Nenasytný Mediaservis a předplatné Reflexu

Když mi 14. června přišla domů složenka na obnovení ročního předplatného Reflexu, vyhodnotil jsem ji jako omylem odeslanou. Předplatné mi přece končí až 23. srpna, ostatně bylo to na ní uvedeno. Proč bych ho měl platit více než dva měsíce dopředu?

Zřejmě to ale chyba nebyla. Poslední červnový den dorazila upomínka, že jsem prý ještě nezaplatil. Skutečně nezaplatil a ještě to bude nějakou dobu trvat.

Schválně jsem se totiž podíval, co se dělo, když jsem si Reflex objednával poprvé. Dne 19. srpna 2008 jsem poslal Mediaservisu, který pro Reflex předplatné zajišťuje, e-mail s žádostí o předplatné. O den později přišla odpověď, že mé předplatné začíná 23. srpna 2008, první číslo přijde o pět dnů později, a do čtrnácti dnů potom složenka.

Takhle jednoduše to šlo v době, kdy o mě Mediaservis nic nevěděl. První číslo poslal dokonce ještě v době, kdy neměl zaplaceno. A teď, po dvou letech předplácení chce bez vysvětlení platbu dvě měsíce předem? V žádném případě.

Jsem zvědavý, jestli mi to nějak vysvětlí.

Comments [6]

Jak fungují islandské benzinky bez obsluhy

Na Islandu se mi líbily místní čerpací stanice, které vůbec nepotřebují obsluhu. Na začátku vesnice – v islandském měřítku města – stojí opuštěné čerpací stojany, a pokud je u nich nějaký obchod, tak je to jen spíš bistro s fastfoodovou potravou. Řidič do něj vůbec nemusí.

Před tankováním zasune do terminálu na stojanu platební kartu. Zadá PIN a zvolí maximální částku, za kterou chce natankovat. Napřed jsme se báli, že musíme přesně tipnout, kolik benzínu se vejde do nádrže, a zvolená částka se odečte bez ohledu na natankované množství. Tak to ale není, jde skutečně jen o horní limit, přes který vás benzinka nepustí. V závěru se z karty odečte jen přesné množství paliva.

Limit pouze ověřuje, zda je na kartě dostatek prostředků. Je to ochrana proti tomu, aby někdo nechtěl natankovat na kartu, kde nemá peníze. Na obrázku je pěkně vidět, jak to potom vypadá v internetovém bankovnictví – nastavený limit se odečte (resp. zablokuje), a částka je hned ve stejné minutě stornována. Skutečně se zaplatí až to, co do nádrže nateče.

Kdysi jsem četl, že se podobné bezobslužné pumpy chystají i k nám. Znáte nějakou takovou? Mně se zatím u žádné nepodařilo zaparkovat. Jasně, lidé by se tento způsob placení museli naučit používat, ale tam, kde stačí strčit kartu do stojanu a odjet, přece není nutné nonstop zaměstnávat prodavače. Opravdu se mi to líbilo.
Filed under  //   Island 2010  

Comments [6]

Tohle byla moje poslední inkoustová tiskárna HP

Zuřím, protože netisknu. V tiskárně HP Photosmart je přitom plná cartridge s černou náplní. Vím také, že dvě barevné náplně jsou na minimu, proto v dialogu pro nastavení tisku vybírám, že i při černobílém dokumentu chci tisknout pouze černou tiskovou kazetou. Už jsem si zvykl, že to tiskárně nestačí, červeně se rozbliká a vyžaduje, abych na ní stisknul tlačítko.
 
Teď ale zřejmě poznala, že jsem se s tím smířil a vzhledem k tomu, že tisknu pouze černobíle, nehodlám dokupovat barevné náplně. HP proto nasadil další stupeň vydírání, a zdá se, že tentokrát bude úspěšný. Tiskárna prostě odmítá tisknout, dokud ji neuplatím žlutou kazetou. Ještě jednou připomínám, že tisknu černobíle, v tiskovém dialogu mám výslovně uvedeno, že chci tisknout pouze černou kazetou, a ta je úplně plná.
Nepomáhá nic: tlačítka požadavek neodstraní, nepomůže vypnutí ani odstranění úlohy ze správce tisku. HP nebude tisknout, dokud ho nenakrmím kapalinou dvakrát dražší, než je lidská krev, viz obrázek.
Tohle byla vážně poslední domácí inkoustová tiskárna, přinejmenším této značky. Nejsem s ní spokojen. Při startu se často až několik minut velmi hlasitě čistí, kvalita tisku je jen průměrná a k tomu tohle. Podotýkám, že to není nejlevnější kus, u něhož se předem počítá s tím, že ho uživatel zaplatí v náplních.
 
Ale HP mě asi dotlačil tam, kam chtěl. Jestli na internetu nenajdu nějaký hack, jak tiskárnu donutit ke spolupráci, asi mi nezbude nic jiného, než hned objednat nové barevné cartridge. Navíc by mě fakt zajímalo, kam se ty dvě prázdné vylily, protože barevně opravdu netisknu. 

Comments [9]

About

Kdo jsem? Marek Lutonský, příjemce a výdejce informací, grafoman, čtenář, klavírista, cestovatel, navigátor, geocacher, jedlík.

 

?